- Nedostatek jídla přes den- naše tělo i psychika jsou naprogramovány tak, že i mírné hladovění nás vede k zaměření pozornosti na potravu, a tak po hladovění zákonitě dochází k přejedení večer. Opět se rozbíhá kolotoč přecházející do dalšího dne. Pokud se přejím večer, nemám chuť na jídlo ráno, ani dopoledne a opět vyhladovím až navečer, což mému tělu neprospívá.
- Zajídáním stresu přes dne. Častý důvod nočního přejídání je napětí, úzkost či naprogramování tak, že se jídlem utěšujeme
- Zajídání samtoy či nedorozumění. I negativní emoce nás vedou k přejídání. Opět platí, že jídlo uklidní. Biologicky dojde k tomu, že se zvýší krevní objem v oblasti zažívání, tím dojde k menšímu prokorvení v oblastni mozku a zároveň k našemu zklidnění až apatii.
- Jídlem si užíváme příjemné chvíle. Mnoho z nás má jídlo spojené s příjemnými situacemi (narozeniny, oslavy, svátky atd.)
- Onemocnění žaludku či dvanáctníku. Zdá se to jako paradox: přejídat se na noc při těchto potížích? Bohužel, opak bývá pravdou. Tyto poruchy se sklonem k tvorbě zánětu či vředu opravdu může vyvolat až vlčí hlad.
- Hypoglykemické stavy. Cítíte se unaveni, točí se hlava, máte pocity na mdloby, potíte se, vidíte rozmazaně, hůře se soustředíte. Často pomůže kostka cukru nebo čaj s medem, tkerý zvýší hladinu glukózy v krvi.
- Návyk. Platí v oblasti nočního přejídání. Pokud mtáe dva tři dny chuť večer dát si pořádnou porci na talíř, doře si své počínání rozmyslete. Čtvrtý či pátý den pak totiž po jídle už sáhnete automaticky, i když nemáte zrovna hlad.
TIP: pokud vás večer honí mlsná, zkuste ji obelstít sklenicí nízkotučného mléka se lžičkou medu nebo malým jogurtem
- Vnější podněty- i prostředí, ve kterém se pohybujeme, může být z hlediska diety rizikovější, než se na první pohled zdá. Aniž si to sami uvědomujeme, máme okolo sebe spoustu podnětu, které na nás fungují jako spouštěč chuti k jídlu (televize, nakupování, otevření ledničky atd.)
Komentáre